O hotelu Topas club

HOTEL TOPAS CLUB je moderní rekreační a sportovní zařízení se sídlem v Brumově-Bylnici ve Zlínském kraji. Právě zde, v jihovýchodní části Valašska, v malebné krajině Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a biosférické rezervaci UNESCO, je toto zařízení velmi vhodné jak pro individuální či rodinnou rekreaci, tak i pro rekreaci a sportovní soustředění větších kolektivů, například sportovních oddílů.

Součástí zařízení je moderní restaurace, útulná kavárna, sázková kancelář TIPSPORT, galerie, bowling, pokoje k ubytování, tenisové kurty a parkoviště pro motorová vozidla.

Zajímavosti a památky v okolí hotelu

Hrad Brumov-Bylnice

Zřícenina původně pozdně románského strážního hradu založeného nad Vlárským průsmykem v 1. polovině 13. století, goticky přestavěného pány z Kunštátu a renesančně rozšířeného Meziříčskými z Lomnice. Předhradí bylo opevněno barokně po dobytí vzbouřenými Valachy v roce 1621.
Hrad byl opuštěn po požáru roku 1820. Dochované části zdiva byly konzervovány postupně od 70. let 20. století, v současné době jsou obnovovány. Areál byl zpřístupněn v roce 2000. Dne 5. 5. 2001 byl hrad vyhlášený strážním a hraničním hradem Valašského království. Více informací na webu města Brumov-Bylnice

Čertovy skály - Lidečko

Mezi jednu z největších zajímavostí regionu patří určitě zákonem chráněná Přírodní památka Čertovy skály. Tento pozoruhodný skalní výtvor je významnou dominantou údolí obce Lidečko. Čertovy skály jsou dlouhé 150 m a místy až 25 m vysoké.
Z geomorfologického hlediska jsou příkladem erozí narušeného tzv. strukturního svahu obvykle označovaného jako skalní zeď či hradba. Jedná se o příčnými puklinami rozčleněnou pískovcovou lavici. V bezprostředním okolí se nachází množství menších skalních útvarů, které byly vytvořeny zvětráváním a odnosem měkčích částí horniny. Skalní stěna je častým cílem horolezců z blízkého i vzdáleného okolí.
Ke vzniku Čertových skal se také váže několik zajímavých lidových pověstí, např. o sázce chytré valašské mlynářky s čertem. Podle jiné pověsti se prý u Čertových skal často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.

Lázně Luhačovice

Luhačovice jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí. Léčebné procedury se zaměřují zejména na léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Město je proslulé přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a příjemným architektonickým prostředím. Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido - sodných kyselek a jeden sirný pramen. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 - 12 °C. Luhačovické vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým.

Zámek Vizovice

Zámek ve Vizovicích nechal v polovině 18. století vystavět na místě bývalého cisterciáckého kláštera Heřman Hannibal z Blümengenu. Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710 - 1784) Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermieru s množstvím porcelánu a řadou jiných hodnotných předmětů. Najdete zde také rozsáhlou obrazovou sbírku se vzácným souborem děl nizozemského malířství. V levém křídle zámku je možno prohlédnout si působivý interiér zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie.

Bílé Karpaty

Česká strana severní části Bílých Karpat svým charakterem spíše připomíná Javorníky. Nejvyšším vrcholem jsou Průklesy (836 m n. rn). Oblast se nachází na jižním Valašsku a dochovaly se zde zbytky původních zvyků a obyčejů.
Krajinný ráz střední a severní části Bílých Karpat je dotvářen poměrně řídkým osídlením pasekářského či kopaničářského typu, absencí velkých průmyslových podniků a zachovalou architekturou celých obcí (Lopeník, Vyškovec, Žitková). Pro západní část CHKO jsou charakteristické velmi rozsáhlé komplexy květnatých luk s rozptýlenými soliterními stromy. Střední část CHKO v širším okolí Starého Hrozenkova se nazývá Moravské Kopanice. Její současný vzhled vznikl teprve velmi pozdní valašskou kolonizací v 17. -18. století a vyznačuje se roztroušenou zástavbou, střídáním zalesněných a bezlesých ploch s mozaikou sušších míst, mokřadů, drobných lesíků, křovin a nevelkých políček. Severovýchodní část pohoří v okolí Valašských Klobouk a Brumova patří k Valašsku. Krajina zde již připomíná Javorníky, které na Bílé Karpaty bezprostředně navazují.

Rozhledna u Cyrila Bureše na Královci

Rozhledna stojí na kopci nedaleko města Valašských Klobouk.
Celodřevěná sedmipodlažní stavba byla postavena roku 2006 a je vysoká 22 metrů. Má celkem pětaosmdesát schodů a poskytuje rozhled z šesti vyhlídkových plošin.